|
|
Persuazivní síla bulváru: Mohla bulvární média ovlivnit pořadí soutěže StarDance IV...když hvězdy tančí?
Šťastný, Michal ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Hronová, Tereza (oponent)
Údaje o prodejnosti bulvárnho tisku prozrazují, že bulvární tisk je nejsilnějším typem tištěných periodických médií. Je proto zřejmé, že tato média mají také velký vliv. Má bakalářská práce se snaží zjistit, zda mají tato média persuasivní sílu v otázce mínění jejich odběratelů a konzumentů. K doložení či vyvrácení tvrzení, že bulvární média mají tuto persuasivní sílu, jsem zvolil případovou studii StarDance IV. Diváci této soutěže zasílají své hlasy tanečním dvojicím, které se v průběhu soutěžního večera představí. Ve světě bez bulvárních médií by se běžní diváci hodnotili každé vystoupení a pár pouze podle svých vlastních neodborných kritérií: estetických a emocionálních hodnocení osobostí, které znají pouze tak, jak je prezentuje daná televizní show. Pod vlivem bulváru se divákům nabízí hodnotit páry podle nových informací právě z těchto médií. Tyto informace mohou osobnostem škodit či přilepšovat. Práce se dotazuje, zda právě zabarvení referování v bulvárních médiích mohlo mít na pořadí párů vliv. Zájem o bulvár je vysvětlen pomocí klasické psychoanalýzy, konfliktů tří složek osobnosti, jak je definoval Sigmund Freud. Mediální rozměr psychoanalýzy dodává náhled Jana Sterna, díky kterému se daří také popsat vliv médií v pojetí matky.
|
|
|
Pražský ilustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí.
Machek, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent) ; Holubec, Stanislav (oponent)
- Jakub Machek Pražský illustrovaný kurýr. Masový tisk jako obraz světa obyčejných lidí. Tato disertační práce je zaměřená na raný pražský senzační obrázkový tisk, Pražský Illustrovaný Kurýr a jeho méně úspěšné předchůdce, stejně jako na jeho pražské čtenáře. Tento tisk je vnímán jako příklad rozmáhající se populární kultury přelomu 19. a 20. století a je využit jeho význam při výzkumu zásadních sociálních, kulturních a politických změn ve společnosti vyvolaných procesy industrializace a urbanizace. V této době také lidé z nižších vrstev získávají možnost se aktivně účastnit politického a kulturního života a stávají se tak příjemcem masové populární kultury. Produkce a recepce populárního deníku je analyzována jako ukazatel přechodu české společnosti od tradičních převážně venkovských a maloměstských společenství k moderní masové velkoměstské společnosti, pro níž bylo nutné globální vzory úspěšného populárního tisku přizpůsobit.
|
|
|
Persuazivní síla bulváru: Mohla bulvární média ovlivnit pořadí soutěže StarDance IV...když hvězdy tančí?
Šťastný, Michal ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Hronová, Tereza (oponent)
Údaje o prodejnosti bulvárnho tisku prozrazují, že bulvární tisk je nejsilnějším typem tištěných periodických médií. Je proto zřejmé, že tato média mají také velký vliv. Má bakalářská práce se snaží zjistit, zda mají tato média persuasivní sílu v otázce mínění jejich odběratelů a konzumentů. K doložení či vyvrácení tvrzení, že bulvární média mají tuto persuasivní sílu, jsem zvolil případovou studii StarDance IV. Diváci této soutěže zasílají své hlasy tanečním dvojicím, které se v průběhu soutěžního večera představí. Ve světě bez bulvárních médií by se běžní diváci hodnotili každé vystoupení a pár pouze podle svých vlastních neodborných kritérií: estetických a emocionálních hodnocení osobostí, které znají pouze tak, jak je prezentuje daná televizní show. Pod vlivem bulváru se divákům nabízí hodnotit páry podle nových informací právě z těchto médií. Tyto informace mohou osobnostem škodit či přilepšovat. Práce se dotazuje, zda právě zabarvení referování v bulvárních médiích mohlo mít na pořadí párů vliv. Zájem o bulvár je vysvětlen pomocí klasické psychoanalýzy, konfliktů tří složek osobnosti, jak je definoval Sigmund Freud. Mediální rozměr psychoanalýzy dodává náhled Jana Sterna, díky kterému se daří také popsat vliv médií v pojetí matky.
|
|
|
Vznik deníku The New York Times
Váňa, Tomáš ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce Vznik deníku The New York Times se věnuje vzniku a vývoji deníku The New York Times. Jeho založení analyzuje na pozadí stavu americké žurnalistiky v polovině 19. století. Práce se věnuje nástupu šestákového tisku a vzniku nejdůležitějších listů tohoto období, především New York Sun, New York Herald a New York Tribune. Vznik The New York Times je popsán jako přirozený krok při zaplňování mezery na vydavatelském trhu, kde chyběl seriózní a nestranný list. Po deskripci založení The New York Times se práce věnuje dvěma nejdůležitějším etapám v dějinách listu, a sice období po smrti jeho zakladatele Henryho Jarvise Raymonda, kdy list vedl jeho dlouholetý spolupracovník George Jones, a pozvednutí listu Adolphem S. Ochsem na přelomu 19. a 20. století. V závěru práce je krátce popsán stav listu na začátku 21. století. Součástí práce je také popis atmosféry zkoumaného období, společenských podmínek v USA v polovině 19. století a situace na mediálním trhu. Součástí práce jsou také krátké pasáže shrnující životy nejvýznamnějších představitelů osobnostní žurnalistiky a dalších osob, které zásadně ovlivnily dějiny amerického novinářství. Ve zvýšené míře se tak práce věnuje Benjaminu Dayovi, Horaci Greeleymu, Jamesi Gordonu Bennettovi, Henrymu Raymondovi a Adolphu Ochsovi. V závěru se práce věnuje...
|
host ::
RSS.